Předložená stať se pokouší o využití obecných poznatků o barvách v oblasti tělesné kultury a aplikuje je na tělesnou výchovu v podmínkách speciálních škol. Vychází z předpokladu, že vzdělávání žáků s mentálním postižením by mělo probíhat za podmínek, které v nich evokují libé pocity. A k těmto podmínkám patří i barevnost. Jsou prezentovány výsledky šetření preference barev probandy s lehkým a středně těžkým mentálním postižením. Výsledky naznačují, že probandi s lehkým mentálním postižením mají tendenci citlivě vnímat barvy, a to i v abstraktní podobě. Preferují modrou, případně zelenou a červenou barvu a hůře přijímají černou a fialovou. Preference oblíbené barvy je u probandů s těžším mentálním postižením více variabilní než u probandů s lehkým mentálním postižením.
Předložená stat' se pokouší o využití obecných poznatků o barvách v oblasti tělesné kultury a aplikuje je na tělesnou výchovu v podmínkách speciálních škol. Vychází z předpokladu, že vzdělávání žáků s mentálním postižením by mělo probíhat za podmínek, které v nich evokují libé pocity. A k těmto podmínkám patří i barevnost. Jsou prezentovány výsledky šetření preference barev probandy s lehkým a středně těžkým mentálním postižením. Výsledky naznačují, že probandi s lehkým mentálním postižením mají tendenci citlivě vnímat barvy, a to i v abstraktní podobě. Preferují modrou, případně zelenou a červenou barvu a hůře přijímají černou a fialovou. Preference oblíbené barvy je u probandů s těžším mentálním postižením více variabilní než u probandů s lehkým mentálním postižením.